18. 2. 2014

Jak jsem k Rebelovi vybíral Bean! (už poslední) vol.III

Honzo, už dorazilo kafe?
"Ne."
Honzo, už dorazilo kafe?
"Ne."
Honzo...?
Sedím v autě, jedu kolem pražírny a konečně! Honza vykládá z dodávky pytle kávy!
Honzo, už TO pražíš?
"Zítra jdu na to. Zastav se, musíš si přivonět!"

Zabořil jsem hlavu do pytle a nadechl se.Ta vůně mě doslova omámila. Nic podobného jsem ještě nezažil. Ovoce...Léto! Borůvky! Ale zpátky k věci...
Pytle byly na svém místě a začalo se pražit! Vznikly tři vzorky (světlý, tmavší a ještě tmavší), které jsem dostal k ochutnání. Vybrat jsem měl ten nejlepší a určit tak chuť první várky, prvního Rebelbeanu! Zrovna jsem se chystal na víkend do Třince. Přibalil jsem ještě všechen svůj coffee gear a vyrazil. Skvělé, aspoň to hned vyzkouším na potenciálním zákazníkovi (tatovi). Nemohl jsem se dočkat až konečně ochutnám ty dobroty!

Doma vypukly kofeinové orgie. Filtrace, domácí espresso, Aeropress a ze zbytků hezky turečka. Několikrát po sobě. Kávy jsme důsledně chutnali a přemýšleli o profilech a chutích. Vybírali jsme ze světlejšího a tmavšího pražení. Ještě tmavší jsme vyřadili. K té Etiopii nám to vůbec nesedělo. OK, dva je už mnohem lepší než tři, ale já potřeboval jenom jeden! A tak jsem pořád neměl jasno, nakonec...

Cupping rozhodl!
V pražírně jsme ještě jednou nadegustovali obě varianty, vyzkoušeli pár espress a já jsem se konečně s čistým svědomím rozhodl pro tu nejsvětlejší! Připadala mi prostě nejchutnější! Ovšem ta barva zrna, ta je odvážná (čti: velmi světlá)! Však se podívej do svého balíčku!

Úplně první prázdný pytel Sidama...Už visí na zdi!